Červená

ČERVENÁ

*Osada ležící ve výši téměř 8OO mn.m.je připomínána překladem německého názvu „červené sejpy“ svou rýžovnickou minulostí již v polovině l4. stol. Patřívala k hradu Kašperku, ale koncem l6. stol získalo obec město Kašperské Hory. Náves zdobí kaple Panny Marie Pomocné z roku l856, postavená na místě starší kapličky. Před 2. svět. Válkou zde a v přilehlých obcích ( Lidlovy Dvory, Bílý Potok, Karlina Pila, Vogelsang, Kaisrův Dvůr a Straubova Pila) žilo na 500 obyvatel. Jejich dětem sloužila od nepaměti na místě hotelu Draga obecná škola. Obyvatelé se převážně zabývali zemědělstvím a již dávnou před sovětskými kolchozy si zde sami založili dobytkářské družstvo s chovem krav siementhalského plemene. Vody z Losenice a Zlatého potoka poháněla nedaleké mlýny, pily a také nejstarší šumavskou papírnu, která stávala v blízkosti dnešního mostu přes Losenici při cestě k Vogelsangu. Dnes zde trvale žije cca 30 stálých obyvatel, které doplňují chalupáři a společně vrací do obce zmizelý život. Za návštěvu stojí údolí obou potoků, osada Vogelsang s nedalekým památníkem letecké tragédie z roku l937 pod Huťskou horou a místní chov bizonů.

Emil Kintzl * **Doplnění textu Emila Kintzla ** Nejstarším písemným pramenem o existenci osídlení na Červené je listina vydaná kanceláří Karla IV. v roce 1356. Touto listinou uděluje císař a král jistému Heinclinovi Baderovi do dědičného užívání lán půdy u jeho vlastního dvora mezi „malou Losenicí“ a Červenou (Rothsaifen) za jeho významnou pomoci při vytyčování trasy nové obchodní cesty z Kašperských Hor do Pasova. Jedná se o kašperskohorskou větev Zlaté stezky a poději rovněž i Zlatou cestu. Pozůstatky této významné středověké dopravní tepny lze dodnes nalézt v horském terénu v okolí Kašperských Hor v podobě úvozů ve svahu mezi Mlýnem na rybníce a Červenou nebo rovněž v úseku od na jih a jihovýchod od Losenice v místě zvaném U Vágnera. Jedná se o úseky původní trasy Zlaté stezky z doby Karla IV. Traduje se, že tato pergamenová listina byla až do20. let 20. století uchovávána na dvoře Bajerov, kdy ji do správy převzalo Muzeum Šumavy v Kašperských Horách, odkud se pak listina přesunula k uložení do Státního okresního archivu v Klatovech. Mimochodem, právě v místní části Bajerov – Baderov, německy Baierhof – žil Heinclin Bader a jeho potomci.

Vzhledem k poměrně vysoké nadmořské výšce má horské zemědělství má na Červené dlouhodobou tradici. Zvlášť známý tu byl chov dobytka a produkce mléka viz fotografie z kurzu dojení mléka v roce 1913.

Červená se nachází v malebné a cenné krajině, což dokládá fakt, že se část obce nachází na území Chráněné krajinné oblasti Šumava, a druhá část na území Národního parku Šumava. V okolí jsou navíc některé lokality prohlášeny za přírodní rezervace, jako třeba PR Losenice, PR Losenice II, PR Amálino údolí.

V roce 2008 vzniklo z řad místních občanů a chalupářů sdružení Obnova a rozvoj Červené na Šumavě (od roku 2015 „Spolek osadníků Červené na Šumavě“), jehož hlavní náplní se stala snaha o obnovu kaple Panny Marie Pomocné a pořádání obnovené poutí druhou srpnovou neděli. Obnova návesní kaple začala v roce 2008 a dokončena byla v roce 2017. Roku 2020 byla Spolkem osadníků vydána do češtiny přeložená Kronika obce Rothsaifen – Červená (německý originál je přístupný na stránkách Porta fontium). Díky tomu Červená patří k obcím s nejlépe zpracovanou a detailně zmapovanou obecní