Zaniklá papírna na Losenici

Spatřila světlo světa v těchto odlehlých místech roku l699 v katastru obce Lidlovy Dvory. Byla po Papírně v Českém Krumlově druhou nejstarší na Šumavě. Rodina Šebastiána Lindlera zde vyráběla jako prvá papír do roku l74O. Poté pokračovalo v tradici výroby tohoto materiálu několik dalších majitelů. Papírenská budova je počátkem l9.stol přestavěna a modernizována. Posledním „papírníkem“ byl zde Jan Eisner a po něm výroba zanikla. Dnes jen těžko hledáme místo, kde skutečně papírna kdysi stála a která by dnes byla jistě šumavskou raritou.

Emil Kintzl

Doplnění textu Emila Kintzla

Do roku 1699 zde pracoval hamr nebo dokonce vysoká pec (Hochofen), poté papírna, kde se vyráběl ruční papír. Podle archivních záznamů začala tato papírna pracovat roku 1699 a prvním papírníkem zde byl Šebestián Lindner. Větší část produkce se prodávala na domácím trhu, část se vyvážela, například do Pasova. Přesto se provozovatelé papírny nevyhýbaly velké ekonomické potíže. Například v roce 1748 byla z důvodu velkého zadlužení ve veřejné dražbě prodána zdejší papírna i s okolními pozemky papírníku Antonínu Fuxovi ( Fuchsovi ). Nový majitel měl právo pást, dostávat od kašperskohorských městských lesů stavební i palivové dříví, ve vymezené části potoka směl vysadit ryby. Obecní pokladně v Kašperských Horách musel platit daň z louky a tzv. Schutzgeld (ochrannou daň). Chléb, maso, pivo a kořalku musel kupovat jen ve městě a při najímání pracovníků musel dávat přednost domácím. Nakonec zpustošenou a zadluženou papírnu ji v roce roku 1788 zakoupil mistr papírník Kašpar Fuchs za 5200 zlatých a zavázal se splatit i veškeré dluhy, které na podniku byly. K vybavení papírny však v této době patřil již holendr, což bylo univerzální zařízení pro mletí papíroviny, které výrazně zrychlilo nejpomalejší fáze výroby papíru v papírně. Vyráběl se zde papír kancelářský, konceptní, poštovní a tiskový, a prodával se na domácím trhu. Vdova po Kašparu Fuchsovi se roku 1792 provdala za Volfganga Wurschera. Manželé v papírně hospodařili dobře a podařilo se jim postupně splatit i všechny dluhy po předchozím majiteli. V roce 1804 přebírá papírnu Wurscherův nevlastní syn Kašpar Fuchs, který byl patrně podle ustanovení otcovy závěti uznán za nejzpůsobilejšího vést podnik. V roce 1827 se majitelem stal Jan Eisner. Eisnerům patřily některé sklárny na Šumavě a statek Vogelsang, který s papírnou sousedil. Výroba papíru zde zanikla pravděpodobně v druhé polovině 19. století. Objekt papírny na Losenici představovala ohromná jednopatrová kamenná budova, kterou postavil zřejmě podnikavý a majetný Kašpar Fuchs před rokem 1790, přestavěna byla v roce 1825 jeho synem. Dnes místo papírny s bohatou historií naznačuje jen plánek osady Červená s okolím z počátku 20. století a archivní fotografie. Podle toho se provozovna nacházela cca 150 – 200 metrů severozápadně od železného mostu pod Vogelsangem, po proudu říčky směrem k silnici.

01 – Historická papírna v údolí Losenice pod Lídlovými Dvory, po r. 1930
02 – Sluneční hodiny na fasádě historické papírny na v údolí Losenice pod Lídlovými Dvory, po r. 1930