Žlíbek

*Ves (876mn.m.) nedaleko Kašperku je připomínána již počátkem 15 stol. Z majetku hradu přechází koncem 16. stol. do vlastnictví Města Kašperské Hory. Stávalo zde 17 domů a žilo na 170 duší z toho l0 Čechů, živících se drobným zemědělstvím a prací v lese. Známá byla i výroba dřevěného vodního potrubí. Ves po 2.svět. válce ves zcela zanikla. Přestálo jen staré dřevěné koryto, do kterého nepřestala téci voda a návesní kaplička. Po roce 1990 Žlíbek opět postupně ožívá. *

Emil Kintzl

Doplnění textu Emila Kintzla

První písemná zpráva pochází z roku 1402, kdy Žlíbek patřil ke vsím náležícím do panství hradu Kašperk, kde vydržel až do druhé poloviny 16. století, kdy se začal majetek panství hradu postupně pronajímat a rozprodávat. Velkou část tohoto pozemkové vlastnictví včetně hradu samotného tehdy získalo město Kašperské Hory.

Cca 400 metrů severozápadně od osady se nachází zříceniny bývalého předsunutého opevněné hradu Kašperk, dnes známé jako Pustý hrádek, které nabízejí krásné výhledy na Šumavu i na samotný hrad Kašperk. V centru osady, proti kamennému korytu, do kterého přitéká čerstvá voda, stojí návesní kaple na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem, barokním štítem a polygonální zvoničkou pocházející z konce 18. století, upravená v roce 1820. Ve středověku přes Žlíbek vedla důležitá dopravní spojnice, která vycházela z Kašperských Hor a dále pokračovala směrem na Nezdice a dále na Horažďovice. Pravděpodobně se využívala i jako spojení mezi Kašperskými Horami a hradem Kašperk.

Díky své vysoké nadmořské výšce se zde z obilnin dalo vypěstovat pouze oves a žito, a to o 14 dní později, než třeba níže v Tuškově. Pouze tři sedláci ve vsi vlastnili tolik půdy, aby je i s jejich rodinami mohla uživit. Ostatní se museli hledat obživu při těžbě a dopravě dřeva. Svážení dřeva patřilo k nejnáročnějším druhům prací, především kvůli hornatému a těžko přístupnému terénu v okolí. A jak už to bývalo, pracovat museli i děti, což dokládá jeden příklad za všechny. Jistý Harant Heinrich propadl v prvním ročníku měšťanky, protože zameškal 120 dní výuky. Důvod byl prostý. Jako jedenáctiletý musel se svojí matkou svážet dřevo, protože jeho otec ležel se zlomenou nohou doma a smlouva byly smlouva, ta musela být splněna, aby dostali zaplacenou sjednanou odměnu. Podle všeho malý Harant svou práci zvládl stejně dobře, jako dospělí kočí. Jižním a jihovýchodním směrem od Žlíbku směrem na horu Ždánov prochází linie lehkého opevnění československé armády z 30. let 20. století (vzor 37, tzv. řopíky), podél které prochází i část naučné stezky Stezkou strážců Hranice.

01 – Plánek Žlíbku a Nových Dvorů – 1. pol. 20. století
02 – Žlíbek s Českými Domky a hradem Kašperk od Ždánova – 2. pol. 20.století
03 – kaple Žlíbek